Gregor Johann Mendel – neustálá výzva
Dokument 57 min.
Jiří Sekerák – Dušan Mulíček – Petr Vejslík – Tomáš Hanzel – Radek Moreso – Pavel Stříbrný – Roman Pavlík – Igor Dostálek – Marie Jirásková – David Butula – Hana Kopecká – Kateřina Zavadilová – Miroslav Máca – Ladislav Rejkuba – Jan Štambera – Libor Vaňous – Pavel Jirásek
Brněnské studio ČT v říjnu přichází s premiérou dokumentu o významném přírodovědci světového formátu - J.G. Mendelovi. Dokumentární podobiznu zakladatele genetiky, který své experimenty, jimiž zcela předběhl svou dobu, prováděl na zahradě kláštera na Starém Brně, se rozhodl natočit kulturní historik, scénárista a režisér Pavel Jirásek. Ten se věnuje kulturním tématům a osobnostem spjatým s Brnem programově, můžeme vzpomenout jeho úspěšné dokumenty o Karlu Absolonovi či Gustavu Bromovi.
„Nápad natočit rozsáhlejší dokument o J.G.Mendelovi jsem nosil v hlavě několik let. Když žijete v Brně, samozřejmě jste konfrontováni s faktem, že nejslavnějším člověkem, který zde dlouhodobě působil, není při vší úctě Janáček, ale Mendel“, říká režisér Pavel Jirásek. „Jenže to, že opakujeme tuhle formuli o jeho věhlasnosti, nevypovídá zhola nic o tom, jak hluboce známe jeho život, podstatu jeho objevu a také rozporuplnou historii chápání jeho objevu prakticky až do dnešních dnů. Poslední dokument, který se hlouběji tématem fenomenálního Mendlova objevu zabýval, byl natočen v polovině šedesátých let a od té doby v souvislosti s raketovým vývojem genetiky se vnímání Mendla významně změnilo.“
Je to téměř neuvěřitelné, ale i po více než stu letech po tzv. „znovuobjevení Mendela“ - Mendlův objev byl totiž na několik desetiletí zcela zapomenut a nepochopen - je stále co objevovat a doplňovat. Jako by význam Mendelovy práce narůstal, místo toho, aby na něm spočinula stále tlustější vrstva prachu, jak se na klasika patří. Nejen, že genetika, která vznikla na podkladě jeho objevu, je dnes nejdynamičtějším oborem přírodních věd (někteří proto nazývají nové století stoletím Mendelovým), ale další studium jeho geniálního způsobu vědecké práce a myšlení v nás vyvolává potřebu znovu přehodnotit naše dosavadní představy o evoluci, o vědě a technologii, o možnostech lidského poznávání, jinými slovy, o tom, jaký je svět mimo nás a jací jsme my.
„Při přípravě dokumentu jsem týmově spolupracoval s Jiřím Sekerákem, vedoucím Mendeliana Moravského zemského muzea, tedy instituce, která se dlouhodobě o Mendelův odkaz stará a musím přiznat, že dokument byl inspirován také jeho knihou „Mendel v černé skříňce“. Podobně jako kniha si dokument všímá nejen veřejnosti mnoha neznámých detailů a peripetií jeho osobního a vědeckého života, ale především nových interpretací jeho převratných objevů. Postup Mendelovy objevitelské práce, kterou prováděl v polovině 19. stol., tedy dříve, než vyšla poprvé Darwinova slavná kniha O původu druhů, v principu na chlup přesně odpovídá postupu kybernetika, který by takto postupoval až dnes. Je to nepochybně Mendelův geniální, naprosto originální způsob myšlení, který způsobil to, že se dnes dá popsat podstata jeho objevu mnohem lépe a přesněji s využitím nejmodernější terminologie z oblasti informatiky, kybernetiky, teorie systémů a soft computing, než tomu bylo kdykoliv předtím.
Formálně dokument obsahuje nejen dokumentární, ale také hrané pasáže s výtečnými výkony herce komika Igora Dostálka v roli jakéhosi „kybermendela“ a zejména celou škálu černobílých archivních filmových materiálů z mnoha zdrojů, které skvěle podporují pochopení ducha objevitelské doby 19. a 20. století. „Musím poděkovat za velkou náklonnost a spolupráci celé řadě významných vědeckých a církevních osobností a institucí, bez jejichž svstřícnosti by dokument nikdy nemohl vzniknout“, říká režisér Pavel Jirásek. „Snažil jsem se, aby příběh Mendlova života, objevu i následného „znovuobjevování“ jeho díla působil na diváka svým způsobem i dramaticky! Takže se divák dozví o mnoha překvapujících faktech, třeba o tom, že slavné Tři Mendelovy zákony dědičnosti tak, jak se je dnes učíme, Mendel nikdy nenapsal nebo že řád Augustiniánů přestěhovaný císařem Josefem II. na Staré Brno byl v době kolem poloviny 19. století vlastně nadmíru liberální a doslova vědeckou společností“.
Dokument 57 min.
Jiří Sekerák – Dušan Mulíček – Petr Vejslík – Tomáš Hanzel – Radek Moreso – Pavel Stříbrný – Roman Pavlík – Igor Dostálek – Marie Jirásková – David Butula – Hana Kopecká – Kateřina Zavadilová – Miroslav Máca – Ladislav Rejkuba – Jan Štambera – Libor Vaňous – Pavel Jirásek
Brněnské studio ČT v říjnu přichází s premiérou dokumentu o významném přírodovědci světového formátu - J.G. Mendelovi. Dokumentární podobiznu zakladatele genetiky, který své experimenty, jimiž zcela předběhl svou dobu, prováděl na zahradě kláštera na Starém Brně, se rozhodl natočit kulturní historik, scénárista a režisér Pavel Jirásek. Ten se věnuje kulturním tématům a osobnostem spjatým s Brnem programově, můžeme vzpomenout jeho úspěšné dokumenty o Karlu Absolonovi či Gustavu Bromovi.
„Nápad natočit rozsáhlejší dokument o J.G.Mendelovi jsem nosil v hlavě několik let. Když žijete v Brně, samozřejmě jste konfrontováni s faktem, že nejslavnějším člověkem, který zde dlouhodobě působil, není při vší úctě Janáček, ale Mendel“, říká režisér Pavel Jirásek. „Jenže to, že opakujeme tuhle formuli o jeho věhlasnosti, nevypovídá zhola nic o tom, jak hluboce známe jeho život, podstatu jeho objevu a také rozporuplnou historii chápání jeho objevu prakticky až do dnešních dnů. Poslední dokument, který se hlouběji tématem fenomenálního Mendlova objevu zabýval, byl natočen v polovině šedesátých let a od té doby v souvislosti s raketovým vývojem genetiky se vnímání Mendla významně změnilo.“
Je to téměř neuvěřitelné, ale i po více než stu letech po tzv. „znovuobjevení Mendela“ - Mendlův objev byl totiž na několik desetiletí zcela zapomenut a nepochopen - je stále co objevovat a doplňovat. Jako by význam Mendelovy práce narůstal, místo toho, aby na něm spočinula stále tlustější vrstva prachu, jak se na klasika patří. Nejen, že genetika, která vznikla na podkladě jeho objevu, je dnes nejdynamičtějším oborem přírodních věd (někteří proto nazývají nové století stoletím Mendelovým), ale další studium jeho geniálního způsobu vědecké práce a myšlení v nás vyvolává potřebu znovu přehodnotit naše dosavadní představy o evoluci, o vědě a technologii, o možnostech lidského poznávání, jinými slovy, o tom, jaký je svět mimo nás a jací jsme my.
„Při přípravě dokumentu jsem týmově spolupracoval s Jiřím Sekerákem, vedoucím Mendeliana Moravského zemského muzea, tedy instituce, která se dlouhodobě o Mendelův odkaz stará a musím přiznat, že dokument byl inspirován také jeho knihou „Mendel v černé skříňce“. Podobně jako kniha si dokument všímá nejen veřejnosti mnoha neznámých detailů a peripetií jeho osobního a vědeckého života, ale především nových interpretací jeho převratných objevů. Postup Mendelovy objevitelské práce, kterou prováděl v polovině 19. stol., tedy dříve, než vyšla poprvé Darwinova slavná kniha O původu druhů, v principu na chlup přesně odpovídá postupu kybernetika, který by takto postupoval až dnes. Je to nepochybně Mendelův geniální, naprosto originální způsob myšlení, který způsobil to, že se dnes dá popsat podstata jeho objevu mnohem lépe a přesněji s využitím nejmodernější terminologie z oblasti informatiky, kybernetiky, teorie systémů a soft computing, než tomu bylo kdykoliv předtím.
Formálně dokument obsahuje nejen dokumentární, ale také hrané pasáže s výtečnými výkony herce komika Igora Dostálka v roli jakéhosi „kybermendela“ a zejména celou škálu černobílých archivních filmových materiálů z mnoha zdrojů, které skvěle podporují pochopení ducha objevitelské doby 19. a 20. století. „Musím poděkovat za velkou náklonnost a spolupráci celé řadě významných vědeckých a církevních osobností a institucí, bez jejichž svstřícnosti by dokument nikdy nemohl vzniknout“, říká režisér Pavel Jirásek. „Snažil jsem se, aby příběh Mendlova života, objevu i následného „znovuobjevování“ jeho díla působil na diváka svým způsobem i dramaticky! Takže se divák dozví o mnoha překvapujících faktech, třeba o tom, že slavné Tři Mendelovy zákony dědičnosti tak, jak se je dnes učíme, Mendel nikdy nenapsal nebo že řád Augustiniánů přestěhovaný císařem Josefem II. na Staré Brno byl v době kolem poloviny 19. století vlastně nadmíru liberální a doslova vědeckou společností“.
 |
Pozvánka |